Pražské letiště ve světě po COVIDu 19

 

24 srpna 2017 byl čtvrtek. Nedokážu si vzpomenout proč, ale přišel jsem domů hned po obědě. Tak jsem aspoň mohl, když mi přišla esemeska od bratra, všechno odložit. Ve zprávě stálo, že naší matce, která znovu skončila v nemocnici, se náhle zhoršil stav a doktoři jí nedávali víc než 24 hodin života. Nemyslím si, že bratr očekával, že bych se za ní dostal. Nicméně díky profesionalitě aerolinek British Airways a toho, že bydlím blízko Letiště Václava Havla, jsem v 17.15 odletěl do Londýna a ve 20.00 byl u matčiny postele v nemocnici s ostatním členy rodiny. Zemřela v klidu ještě předtím, než přišlo ráno.

Tento příběh vyprávím proto, že chci ukázat, že si samozřejmě vážím výhod moderní letecké dopravy a že pražské letiště je důležité natolik, že British Airways odtamtud odlétají do Londýna pětkrát denně. Kdyby tomu tak nebylo, nebyl bych se dostal za matkou. Je taky pravda, že jsem chtěl vždycky žít na západě Prahy. Poté, co jsem jednou své asistentce odpověděl na otázku, kde všude v Praze jsem žil, zamyslela se nad mojí odpovědí a poznamenala: „Ty se snad stěhuješ čím dál blíž k letišti!‟

Je jistě pravda, že blízkost Vokovic k letišti byla pro mě výhodou; můžete se tudíž ptát, jestli bych neměl očekávat hluk jako důsledek svého rozhodnutí. No, vlastně ne. Jestli v něčem mají Britové zkušenosti, tak akorát v nákupu nemovitostí, tudížkdyž jsme si prohlíželi náš možný budoucí dům v roce 2003, zeptali jsme se našeho právníka – protože jsme koupi domu chtěli věnovat náležitou péči –, jestli by neprozkoumal možné rušení klidu ze strany letiště. Odpověděl, že letadla budou vždy vzlétat a přistávat na stejné trase a že se neplánuje jeho rozšíření. To nás uklidnilo; měli jsme na výběr další domy o velikosti, kterou jsme hledali, a to ve vzdálenějších místech, jako jsou Nebušice, Horoměřice a Suchdol, ale tam jsme se už setkali s hlukem z letadel a nechtěli to zažívat.

Celosvětový odpor proti rozšiřování letišť vždy začíná v nejpostiženějších obcích, ale jak jsem se pokusil ukázat v první části, v jiných zemích už to dávno nejsou žabomyší války. V Praze o plánech s letištěm donedávna přemýšlelo možná tak pár lidí, pokud nežili poblíž, ale i tady se celková nálada mění. Pražané jsou hrdí na to, že je jejich město turistickou atrakcí, ale nyní se ptají, jestli je vhodné, aby tu bylo tolik turistů, tím spíš, že si mnoho z nich z něj nebude moc pamatovat kvůli opilosti.

Jedním z obzvláště špatných aspektů plánů pražského letiště je ten, že se tedy má nová paralelní dráha postavit blíže k městu. To je proti celosvětovému konsenzu, který říká, že letadla by měla vzlétat a přistávat dál od městských center, z bezpečnostních důvodů i z důvodu ochrany přírody. Proč by nemohla být nová dráha postavena severně od té stávající? Myslím, že jsem na to přišel, když jsem byl na zasedání Magistrátu Hlavního města Prahy. Na zdi v místnosti visela obří mapa Prahy 6 a najednou jsem si všiml, že severní obvod pražského letiště je takéhranicí Hlavního města Prahy. Severní dráha by se postavila na území Středočeského kraje – a mimochodem, někteří lidé argumentují, že Praha by mohla použít Vodochody jako druhé letiště, přičemž Vodochody leží právě ve Středočeském kraji!

Ale nikdo by neměl používat tyto bezvýznamné argumenty k tomu, aby se rozhodlo o něčem, co, jak samo letiště říká, je projektem národní důležitosti (a teď tvrdí, že by se mělo platit ze státního rozpočtu). Na druhou stranu, nemůžeme tolik vinit pana Řehoře za to, že propaguje rozšiřování letiště. Ačkoliv se jedná o státní podnik, pořád se očekává, že se bude chovat jako soukromá společnost. Jeho prací je tedy dotáhnout výdělečnost letiště na maximum, stejně jako je to práce generálního ředitele jakékoliv jiné společnosti, například, nevím, řekněme Agrofertu?

Ale jaký je přesně obchodní plán pana Řehoře? Stejně jako mnoho mých kolegů-aktivistů se celý život pohybuji v byznyse. Umíme číst a analyzovat podobné plány. A bohužel je celkový plán pražského letiště veřejně dostupný, a to zde. Obsahuje několik věcí, které můžete shledat minimálně zavádějícími.

Začněme „vizí‟ letiště:

„…být letištěm první volby cestujících pro spádovou oblast České republiky, jižního Polska a příhraničního Saska a zároveň být preferovaným přestupním uzlem.

Takže letiště si myslí, že všichni z Pardubic, Brna nebo Ostravy by měli jet do Prahy, aby letěli letadlem, ačkoliv každé z těchto měst má letiště, které může odbavit obvyklé evropské tryskové lety a které přechází o peníze, jelikož nemá dostatek pasažérů.

Ale počkat, co to má být? Jižní Polsko?? Opravdu si myslí letiště, že obyvatelé Vroclavi (která má své vlastní letiště) se rozhodnou odletět z Prahy na dovolenou do Burgasu? A jak se dostanou na letiště, aby letěli v 5.00? Pojedou přes noc, přes tu harrachovskou silnici (a přes Pardubice)? Jinak než po silnici se tam dostat nedá. Copak to dává z obchodního hlediska nějaký smysl?

Letiště Wrocław Nicolaus Copernicus, v jižním Polsku

A teď k „příhraničnímu Sasku‟, to je zajímavější. K tomu se ještě vrátíme…

„Preferovaný přestupní uzel‟ je další zajímavá věc. Položme si otázku. Co přinesou ekonomice této země cestující, kteří se v Praze zastaví akorát k tomu, aby přestoupili na jiný let? A co se míní slovem „preferovaný‟? Pan Řehoř rád říká, že pražské letiště „soutěží‟ s jinými letišti v dopravě. Ale jak jsme si vysvětlili v první části, toto je koncept leteckého „uzlu‟ a společnosti na celém světě se od něj odvrací, jelikož čím dál víc lidí trvá na přímých letech a udává je jako jasnou preferenci.

Ale pan Řehoř tyto argumenty předkládá, jelikož jako generální ředitel věří, že jeho práce zahrnuje každoroční navýšení zisku, tedy růst. Podle mého názoru má jeho „plán‟ všechna hezky znějící slovíčka, jaká byste očekávali od někoho s titulem MBA, ale neznamenají nic. Nevěřím, že má důkazy, že dokáže „vyhrát obchod‟ ve Vídni, Budapešti ani Varšavě. Když provede průzkum poptávky, aby ukázal, že to možné je, možná změním názor.

Nicméně je tu jeden způsob, který by udělal z pražského letiště většího hráče na trhu. Pan Řehoř může zajistit, že až využijí cestující letiště, bude jejich zkušenost pozitivní. Protože pokud nebude, vyberou si příště pokud možno něco jiného a to něco jiného může být vlak. A ten vlak by se také mohl stát jeho přítelem, pokud by pan Řehoř – a stát – přemýšleli kreativněji.
Provoz veřejné dopravy na pražské letiště a zpět by měl být veřejnou ostudou. Víte, že v Sofii, hlavním městě nejchudší země EU, můžete dojet metrem z letiště přímo do centra? Spousta vlaků má klimatizaci a dobré vysokorychlostní připojení po celou dobu jízdy. Všichni víme, jak je to s autobusy z Nádraží Veleslavín, ale neexistence vlakového spojení nebo spojení metrem znamená taky to, že Evropská třída je rajón taxíků, které očividně mají výjimku ze všech dopravních předpisů; a samotná silnice, R7, má téměř plnou kapacitu a v blízké budoucnosti budou lidé kvůli problému na silnici zmeškávat lety.

Když se taky dostanete na letiště, bude vám možná připadat, že průchod bezpečnostními opatřeními je trochu stresující, a přijde mi, že problém nespočívá v nedostatku vybavení, nýbrž v očividném nedostatku personálu.

Já a moji kolegové souhlasíme s tím, že Praha potřebuje moderní funkční letiště. Ale jakákoliv investice by měla být použita na zlepšení funkčnosti k odbavenísoučasných cestujících, nejen na vybudování extra „kapacity‟ a potom na hledání aerolinek, které by přišly a kapacitu využily.

Ve zkratce:
Žádná paralelní dráha. Nebude potřeba.
Rozšíření terminálu pouze ke zlepšení zkušenosti současného počtu cestujících.
Propojit letiště s městem a zbytkem země železnicí.

Poslední bod je zásadní. Je možné, že někteří politici asi řeknou, že pokud bude méně pasažérů, nebude ani železnice potřeba. To by mělo pro Prahu katastrofální důsledky. O železničním spojení se mluví od roku 1986 a mělo být postaveno před lety. V jednu chvíli se mělo metro prodloužit přímo z Veleslavína na letiště. Místo toho se najednou obrátilo na jih a skončilo u největší městské nemocnice. Vysvětlení pro tuto událost jsou předmětem brilantního českého černého humoru.

Ale když se teď odsouhlasilo, že železnice postavena bude, nabízí se příležitost pro skutečně integrovaný přístup k mezinárodním dopravním spojům. Také se nabízí příležitost pomoct pražskému letišti dosáhnout vyšších tržeb bez navýšení letů. Pro příklad se můžeme vrátit k letišti na Heathrow, abychom se poučili z jeho chyb.

Heathrow Express je rychlé (160 km/h) vlakové spojení se středozápadním Londýnem. Chybou je, že to je vše, kam se s ním dostanete. Není žádná možnost zavést vysokorychlostní vlaky z Heathrow do zbytku VB. Všechna tato evropská letiště mají ale naopak stanice na železničních tratích napojené na vysokorychlostní síť: Paříž (CDG), Amsterdam, Kodaň, Frankfurt, Kolín nad Rýnem/Bonn a nejnovější přírůstek, Vídeň.

Ale na Heathrow Expressu je další zajímavá věc: Víte, kdo vlaky nakoupil a kdo je provozuje?… Ředitelství letiště v Heathrow!

Mám návrh. Propojme Letiště Václava Havla nejen s centrem, ale I s Evropou, a to železnicí. A dejme letišti možnost se do toho zapojit tím, že mu poskytneme některé železniční služby.
Už existuje plán na vybudování vysokorychlostní železnice z Prahy do Drážďan přes Ústí nad Labem. A Česká obchodní komora navrhla, aby tato linka projížděla letištěm. Cestující z Ústí nad Labem by mohli být na letištním terminálu hodinu po nástupu v ústecké stanici. A co třeba taky zajistit, aby na pražském hlavním nádraží mohly stavět pendolina a railjety z východu a pokračovat přímo na letiště? Letištěby nakonec mohlo provozovat vlaková spojení samo, to znamená, že by existoval letištní expres, který by jezdil non-stop z hlavního nádraží za prémiovou cenu, zatímco další vlaky by zastavovaly v Dejvicích a Veleslavíně za cenu pražské integrované dopravy. České aerolinie, pokud budou ještě existovat, by mohly prodávat integrované letenky, které by nezahrnovaly jen let na Letiště Václava Havla, nýbrž i na návaznou jízdu vlakem do centra Prahy – nebo do Ústí.

Je taky pravda, jak říkal Adam Scheinherr, že země by měla postavit fungující a výnosná regionální letiště. Velká Británie zase ukazuje na svých příkladech, že se jedná o dobrou strategii. Ekonomika VB se příliš soustřeďuje na Londýn, a i když je v Británii několik mezinárodních letišť, ani zdaleka nemají naplněnou kapacitu, zatímco Heathrow má stop stav. To by se tu stát nemělo. Má-li se Brno stát seriózním „technickým uzlem‟, potřebuje seriózní letiště. Pardubice se nacházejí blízko Prahy, takže by mohly být lepší volbou pro mnoho z těch, kteří žijí na východě Prahy, ale bohužel nemají dobrou nabídku letů.

Doufám, že jsem vás přesvědčil, že naše kampaň není namířena proti létání, dokonce ani proti pražskému letišti. Týká se smysluplné dopravní politiky, která lépe propojí zemi pro každého a take udělá z Česka hezkou zemi k životu, kde bude rozvoj letecké dopravy veden s ohledem na veškeré obyvatelstvo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *