Jak lze vylepšit ÚOHS?

„Úřad CMA bude působit v souladu se skutečností, že se trh nedotýká jen průměrných členů společnosti, ale také těch nejchudších – pro něž například účty za energii mohou mít nepředstavitelné následky.“ Alex Chisholm, generální ředitel, Úřad pro trh a hospodářskou soutěž

Regulační orgány jsou jako kanály.  Pokud si uvědomujete, že tu jsou, je jasné, že je s nimi něco v nepořádku.“ David Currie, předseda, Úřad pro trh a hospodářskou soutěž.

No, existenci ÚOHS jsme rozhodně zaznamenali.  Nepřejde jeden týden, aby se aslepoň jednou z toho či onoho důvodu nedostal do hlavních zpráv.  Například společnost Vodafone je konsternována z dohody mezi společnostmi O2 a T-Mobile o sdílení nákladů na infrastrukturu, z níž vyloučily Vodafone.  Jedná se o záležitost zásadního významu, a to jak pro hospodářství země jako takové, tak i pro velký počet občanů, čítaje v to i mě.  Nikdo mi neřekl, když jsme přijímali nabídku společnosti Vodafone, abychom k ní přešli od O2, že se mi za tuto cenu dostane významně horšího pokrytí.  Jakákoli technická vylepšení teď budou stát společnost Vodafone mnohem víc než jeho dva konkurenty a docela dobře se může místo jejich implementace rozhodnout, že trh opustí.  Možná vás napadlo, že by tento fakt mohl jejich stížnost posunout na první místo pracovní agendy pana Rafaje.  Ani zdaleka tomu tak ve skutečnosti není.  Společnost Vodafone je tak znechucena neschopností ÚOHS dosáhnout jakéhokoli pokroku v této záležitosti, že se obrátila kvůli zjednání nápravy do Bruselu.

Jak je proboha možné, že se ÚOHS nepodaří vyřešit takový problém, když si může dovolit věnovat takové množství času a kapacity nejlepších a nejbystřejších svých hlav na hledání ztracené Excelovské tabulky v nabídce reklamní agentury?

Pokud srovnáme strukturu ÚOHS se strukturou stejného úřadu ve Spojeném království, nacházíme dva možné důvody.  Jedním z nich je, že se svět od poloviny devadesátých let rychle změnil a nikdo z toho nevyvodil důsledky pro ÚOHS.  Příslušné orgány ve Spojeném království v posledních letech prošly třemi významnými strukturálními změnami. Poslední z nich vešla v platnost minulý rok po veřejném připomínkování, které trvalo 2,5 roku.  Přinejmenším to je důkaz, že je nutné sáhnout k podobně rozsáhlému veřejnému přezkoumání ÚOHS, protože kanál tohoto úřadu po letech zanedbávání už značně zavání.  A také že by bylo rozumné v případě takového přezkoumání požádat o radu zemi, jako je například Spojené království, jejíž trhy jsou považovány podle měřítek EU za obecně zdravé.  Jsem si jistý, že k úhradě nákladů na zapojení příslušných odborníků Spojeného království do takovéhoto přezkumu by měly být použity fondy EU.

Je tu ale také druhý možný závěr, který lze vyvodit ze situace ve Velké Británii.  ÚOHS nám hrdě sděluje, že „úřad dohlíží rovněž na postupy zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí, a tím umožňuje vyšší transparentnost veřejných výdajů“.  Ve Spojeném království od devadesátých let nikdy takový úkol žádný úřad nezastával, ani v jedné z variant úřadů podobných ÚOHS.  Takové práci se nevěnují a zůstává jim proto prostor věnovat se zásadním tržním otázkám.   Kdyby společnost Vodafone podala svou stížnost ve Spojeném království, opravdu by se ve výsledku něčeho dobrala.  Samozřejmě jedním z důvodů je, že výběrová řízení zahrnující veřejné prostředky jsou ve Spojeném království obecně vedeny spravedlivě a kompetentně a související podrobnosti jsou všem volně k dispozici.  Nicméně Spojené království má Národní kontrolní úřad, který v souladu se svým názvem kontroluje využití veřejných peněz.  Možná by podobná instituce, která se soustředí výhradně na správné a transparentní využití veřejných prostředků, měla vzniknout i zde.

Složení seniorního týmu v britském CMA nás přivádí zpět k otázce, kterou jsem nadnesl v předchozím příspěvku.  Životopisy jeho členů jsou veřejně dostupné, jakož i plat pana Currie, který jsem ani primárně nehledal.  Samozřejmě je v týmu mnoho právníků (nebo osob s titulem ze studia práv či zkušenostmi z právního prostředí), ale zároveň v jejich životopisech najdeme značné množství zkušenosti z businessu.  Ve všech případech mohou prokázat zkušenosti s řešením zásadních problémů v oblasti hospodářské soutěže před nástupem do úřadu.  Samozřejmě je pravda, že je Velká Británie místem, kde je mnohem více příležitostí získat zkušenosti tohoto typu.  To ale potvrzuje mou domněnku, že by se ÚOHS měl rozloučit s mnoha svými právníky a na jejich místo přivést více lidí s prokazatelnými zkušenostmi z podnikatelské sféry, jakož také alespoň jednoho ředitele, který má zkušenosti s obranou běžného občana a spotřebitele.

Někteří budou samozřejmě argumentovat, že hlavním tématem úřadu je naplňování zákona o hospodářské soutěži, takže v týmu musejí být právníci.  Cítím však povinnost zde napsat, že v České republice existuje velký problém s právníky na pozicích, v nichž vedou firmy nebo je jinak ovlivňují; často nemají před uvedením do funkce zodpovědné za běh podniku žádné předchozí zkušenosti s vlastnictvím nebo řízením významných podniků.  Vezměte si například Roberta Wolfa, ředitele ČKD Praha DIZ, společnosti zapojené do směšného fiaska jménem tunel Blanka.  Prostudujte si jeho životopis (shrnutý do článku) a zeptejte se sami sebe, jak jej jeho předchozí pozice připravily a kvalifikovaly pro úlohu, kterou nyní zastává.   Možná je tato otázka naivní, ale z jakého důvodu byste pověřili právníka řízením podniku zajišťujícího inženýrské služby?

Pokud jste se dočetli všemi třemi příspěvky až sem, pak vám děkuji.  Považoval jsem za nutné popsat mé obavy podrobně, protože si myslím, že jen málo aktivních občanů má o ÚOHS vysoké mínění.  Ale také jsem se pokusil jen si nestěžovat a navrhnout nějaké zlepšení.  Očekávám, že pro mnohé z vás budou mé návrhy naivní, možná zjednodušující.  Ale tuto diskuzi vést musíme.  Rozhodně nemůžeme akceptovat pouhé opětovné jmenování pana Rafaje na dalších šest let.  Avšak tato otázka dalece překračuje hranice jednoho jmenování z politických důvodů.  Zde jsou má doporučení

1.     Proveďte důkladnou revizi celé struktury úřadu, s odkazem na „best practice (osvědčené postupy)“ v jiných zemích EU.

2.     Sejměte odpovědnost za přezkoumání veřejných zakázek z ÚOHS a založte pro tento účel samostatný Národní kontrolní úřad.

3.     Dbejte na to, aby na ÚOHS pracovali lidé s významnými obchodními zkušenostmi získanými ve velkých uznávaných společnostech.  Snažte se zredukovat „právní kulturu“ ÚOHS.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *